Loading

2. ZPŮSOBY FRÉZOVÁNÍ

2.1 FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH VÁLCOVÝMI FRÉZAMI

Při frézování je osa frézy rovnoběžná s obrobenou plochou. Přídavek na frézování odřezávají zuby na obvodu frézy. Šířka frézy musí být větší než šířka frézované plochy. Podle vzájemného pohybu nástroje a obrobku rozeznáváme frézování sousledné a nesousledné.

Při nesousledném frézování se obrobek posouvá proti směru otáčení frézy. Tříska se tvoří postupně od nulové tloušťky na začátku řezu až po její maximální tloušťku při vyjetí zubu ze záběru. Frézování je proto klidnější, plynulejší. Tento způsob frézování se využívá např. při frézování výkovků a odlitků, které mají tvrdou povrchovou vrstvu (kůru). Do tvrdé vrstvy zuby vnikají zespodu a odlamují ji. Tím nedochází k velkému otupení ostří zubu frézy. Nepříznivý vliv má tangenciální složka řezné síly, která působí směrem nad pracovní stůl frézky a má snahu vytrhnout obrobek z upínače.




Při sousledném frézování se obrobek posouvá ve směru otáčení frézy. Zuby začínají odřezávat třísku v místě s největší tloušťkou a vycházejí ze záběru v místě s nulovou tloušťkou třísky. Frézování je nárazové. Obrobek je řeznou silou přitlačován k řezné ploše upínače. To je zvlášť výhodné při frézování tenkostěnných obrobků. Nutné však je, aby byly vymezeny vůle ve vodicích plochách a posuvných mechanismech stolu.

Žádné komentáře:

Okomentovat